O mrtvých jen pravdu! Nelze a ani by se nemělo mluvit o každém mrtvém s úctou.

Někdejší básnickou generaci Pětatřicátníků kádrují jediní majitelé té pravé pravdy už třicet let! Jak jsem napsal už před lety: "I kdybychom padli v práci, vstanou noví kádrováci, jejich prapor zavlaje!" Což je, jak jistě víte, jen parafráze úryvku kdysi slavné režimní písně. Dějiny se opakují, ne že ne, ale naštěstí v křivdách o stupeň níž.

Souhlas! Třicet let po Listopadu bychom si již mohli dát pokoj od odsuzování těch z nás, kteří naši republiku neohrožují víc než prezident. Hříchy Jarka Nohavici neznám, neříkám, že se jich nedopustil, ale nechal bych to jeho svědomí. Osobně jsem rád, že jsme přestali zdůrazňovat hříchy Zlatého slavíka, který sám se za ně opakovaně kál. Zmoudřel. A tak si ho budu pamatovat. Vážím si ho a naše pocty si zaslouží. Nikdo z nás se tolik nevydal ze sebe pro naši radost!

Napsala jste svůj článek velice výstižně

Dovolil bych si pouze dodat jednu zajímavou skutečnost. V naší zemi je promlčecí doba vraždy (tedy nejzávažnějšího trestného činu) patnáct až dvacet let, přičemž horní promlčecí hranice dvaceti let dosahují pouze výjimečné případy.Jaromír Nohavica se kompromitoval s StB před třiceti lety, přičemž už tehdy (natož dnes) šlo o naprostou banalitu. Někteří lidé by ho však zcela evidentně chtěli i dnes přikovat na pranýř nebo alespoň trošku ukamenovat.

Naprosto přesně jste vystihla, že kádrováci nevymřeli. Rodí se pořád noví. Historická zkušenost nám říká, že právě takoví lidé, tedy přísní moralisté a samozvaní soudci, mají často svědomí černé jako uhel.

Díky za váš nadhled. Nohavica svou spolupráci s STB popsal ve své knize.

Hezky jste to spojila. Kádrují nám (asi jacísi zlí lidé ) mrtvého Gotta a živého Nohavicu. Předpokládám, že jste nezažila kádrování, což vás omlouvá. S kádrováním to totiž moc společného nemá.

To, co popisujete se dá vnímat i jinak:

Někomu se nelíbí, že populární zpěvák má být pohřben formou nějakého "státního obřadu", který chtějí zorganizovat ti, co se tím sami chtějí zviditelnit a zalíbit. Ve své podstatě chtějí mrtvého Gotta zneužít.

Ani Nohavicu nikdo nekádruje, prostě není pozván do společnosti, ze které se svými skutky sám vyloučil. Nikdo mu jinak neubližuje, nikdo mu v ničem nebrání.

Kádrování je sbírání podkladů pro perzekuci, a to establishmentem.

Když vás nepozvu na oslavu svých narozenin proto, že mě zlobíte svými blogy (to obecně není pravda), tak to není kádrování.

Nohavicu nikdo perzekuovat nehodlá, protože je s establishmentem zadobře.

Kdybyste napsala o divadle, které nedostalo dotaci , protože si jeho ředitel otvíral ústa na premiéra a prezidenta, možná by se to (kdyby se prokázalo, že to tak je) kádrováním tj. ověřováním loajality k režimu nazvat dalo.

Nohavica se sám vyloučil? A ta společnost předem řekla, co považuje za nepřijatelné?

Víte, ono se to s námi táhne již 100 let. Pravda, dříve nebyl internet a sociální sítě.

Když si přečtete dobový tisk, tak mnozí tito kádrováci ještě ve 30. letech řešili, kdo "sloužil Rakousku".

Po roce 1945 podobní "hrdinové", jejichž jedinou výhodou bylo, že byli natolik bezvýznamní že po nich nikdo nic nechtěl, vylezli ze sklepů a vrhli se na všechny ty Buriany, Mandlové a pod.

A tak je to pořád dokola.

Vím.