I felt a Funeral, in my Brain, And Mourners to and fro

Kept treading - treading - till it seemed, That Sense was breaking through -

And when they all were seated, A Service, like a Drum -

Kept beating - beating - till I thought, My mind was going numb -

And then I heard them lift a Box, And creak across my Soul

With those same Boots of Lead, again, Then Space - began to toll,

As all the Heavens were a Bell, And Being, but an Ear,

And I, and Silence, some strange Race, Wrecked, solitary, here -

And then a Plank in Reason, broke, And I dropped down, and down -

And hit a World, at every plunge, And Finished knowing - then -

Je to básen "I felt a Funeral, in my Brain" . Emily Dickinson je zajímavá a hlavně ona nezanechala žádne zprávy, co básní chtěla vyjádřit. Takže každý člověk nebo studen může otevřít svůj mozek a srdce a číst a říct to, co on cítí. Zajímavé, daleko více, než se prokousávat nudným Václavem H.

Ano, už vím odkud jste mi uvízla. Vy jste psala vlastní prózu a témata o školství.

Za dnešní blog karma. A Komenský přes Orwella je dobrá didaktika.

Píšu ji stále. Jen už vlastní prózu tolik neveším na blog. 

Vás si koupím (tedy vaše dílo). A trochu podobné věci píše i Neff a špatný není ani poslední Vondruška. A spoléhám na to, že dáte vědět.

Děkuji. Takové srovnání si asi nezasloužím...

Jak se to bude jmenovat, je asi zatím tajné, že? Nevadí, snad v té záplavě úmyslného i neúmyslného kýče, pouhého konzumu a konformismu bez snahy říct něco aspoň mezi řádky, Vaše jméno nepřehlédnu.

Tajné, ale název snadno domyslíte. Nepřehlédnete, jsem exhibicionistka. Zasekla jsem se na půl roku u kapitoly o Čertech. A určitě na tom je ještě hodně práce. Dám vědět.