Něco Vám pro radost:

Radost je tak pro přírodu, nejsilnější pružinou. Orloj vesmíru je v chodu, jen skrze ni ni jedinou...

Dál si to už nepamatuju.

a samozřejmě, zasloužená karma.

Děkuji. Zase jsem dnes nevařila...

Za tento blog si nezasloužíte nic jiného než zaslouženou karmu.

Děkuju.

Ohledně poezie já skoro nic, skončila jsem ve škole u Josefa Václava Sládka znám křišťálovou studánku...

Jinak písničkáři Nedvědi a taky se mi líbí básník Žáček.

Díky. K čemu jsou na světě maminky...

Nemám až tak ,,vyhraněný" vztah k tomu, či onomu. Básně, písně, muzika. Mnoho z toho se až prolíná, jiné se i zhudební, leccos i ,,přeložené" z jiných jazyků. Vybrat si jistě může každý. Dle svého ,,naturelu", ale i třeba nálady a rozpoložení. Tedy svého. A tak nejen ,,Nad stádem koní podkovy zvoní(Rotter)".

Fráňa Šrámek a jeho Raport.. to nemá chybu. Kryl sice již odešel, ale pro mě je stále současný básník.

Děkuji ... " a tušit nebude, oč prosit chci, žádný kamarád" ... Ano.

Kryl a mám na druhé příčce. Ale je tam se všemi skvělými písničkáři.

Myslím, že je dobré nazývat věci pravými jmény. Jaromír Nohavica je hudebník - písničkář, který své písně opatřil texty, které, jak se na tento druh hudby sluší, mají smysl a nepostrádají většinou určité sdělení. Je nesporné, že Nohavica disponuje mimořádnou invencí nejen co se hudby týče, ale tvoří i texty, které jsou technicky precizní, často vtipné a také, když je třeba i za srdce beroucí. Vím, že psal i básně (možná stále píše), ale to není jeho stěžejní tvorba, spíš určitý ventil často v podobě "ptákovin".

Z mého osobního pohledu je třeba Karel Plíhal lepší hudebník (kvůli nemoci už nehraje) i nápaditější textař, ale je jiný, introvertnější a tím i jaksi méně "populistický" a další a další jsou něčím specifičtí originální, ale také třeba komerční, což není samo o sobě nic špatného.

Plíhal se nepovažuje za básníka, přestože píše básně, tedy i texty bez hudby, kterým říká říkanky. Když si od mnohých Nohavicových textů odmyslím hudbu, jsou to často pro mne také jen vtipné nebo srdcervoucí říkanky, čest výjimkám.

Soutěž, kdo je tím lepším básníkem, je dle mého soudu absurdní. Obliba toho či onoho je v podstatě zcela soukromá věc daná vkusem, osobním naturelem, nějakou historií a pod.

To, na základě čeho ale ta několikačlánková diskuse vznikla, je však naopak věcí veřejnou, a to proto, že pokud se někdo stane známým a populárním, stane se i veřejnou osobou, kterou prostě už nelze vnímat jen tak, že se mi líbí ten či ten text nějaké písně...

Tak, když dostal Dylan Nobelovu cenu za literaturu, radovala jsem se velmi.

Mimo jiné i proto, že ta Nobelovka povyšuje tvorbu skvělých písničkářů na poezii.

Přeji pěkný den.

Je svoboda a každý si vybere. Uznávám nadání J. Nohavicy, nebaví mne jej poslouchat. Není to Led Zeppelin. O to lepší J. Kainar pro Mišíka - "Kuře v hodinkách". Mám tetičku v Prostějově, pak určitě J. Wolker. Na studiích, po nočních veselicích jsme taky prožívali "Těžkou hodinu". Mnohdy vyvolán , tedy jako P. Bezruč - Mlčel jsem". Oba mám rád, trefné a syrové vyjadřování se, ve verších ...

Vidíte, s Wolkerem si nerozumím. Maryčka Magdonova samozřejmě, ale z Bezruče jen něco....

Palec jsem dal, neb slovy z ,,Tulipánu" J.S.- ,NO ŘEKNĚTE, V TAKOVÝ KRÁSNÝ SPOLEČNOSTI"

Díky.

Když hrají v rádiu Nohavicu, demonstrativně opouštím místnost, kýč opravdu nemusím.

Krchovský!

V klidu. Já Vaše články čtu taky jen tehdy, když mě parodujete.

Jiří Wolker, můj oblíbený básník v dětství, možná i proto, že umřel tak mladý a také pro jeho tvorbu. Pocházel z bohaté rodiny, ale dokázal se dívat kolem sebe a vše s čím nesouhlasil, ztvárnil ve svých básních.

Díky.