Nechci vstupovat do diskuse na obhajobu svých názorů, ale učiním výjimku kvůli Josefu Kemrovi.

Husákův režim nezakázal hrát všem hercům, kteří se nejak postavili na zadní. Dostali černý puntík a měli méně rolí, třeba. V televizi, na Barrandově, ve svém divadle. Kemr byl příliš známý. Proto si mohl dovolit odmítnout zasloužilého umělce s dopisem o byzantských způsobech a o práci zcela nepřišel. V těch dobách jsme věděli, kdo ten puntík má: Adamíra, Munzar, Kemr, Suchý, Machácek, režisér Pistorius... Ten díky Z. Buchvaldkovi kazdý rok režíroval jednu inscenaci v Realistickém. Machácek směl udělat Furianty s Kemrem a Munzarem, ale Hdmleta s Němcem...a tak dále. Hráli...a my jsme je milovali.

Hráli. Ale zemi vládla vnitřní strana, příslušníci represivních složek. ÚV KSČ, komunističtí prominenti, armáda, policie včetně tajné. Soudy tam patřily také. Pěkný den.

A Landovský?

Paní Valíková,

Jarek Nohavica za minulého režimu, když se ze zcela obyčejného táborákového brnkálisty vypracoval na špičkového profesionálního textaře a písničkáře - to dělal kariéru nebo nedělal?

Největší kariéru udělal až v Moskvě s Putinem.

Dnes jenerál vystavuje na obdiv svou slušnost v Brně. Ach jo.

Jenerál v Brně, Tatíček na idnes blogu, každý nějak, ach jo...

Přesně tak, paní Valíková. Člověku, který ty léta prožil,- a zařžl a nebyl hluchý, slepý, ani mentálně retardovaný, se z těch dnešních lží, obezliček a vytáček politiků, a jejich dnešních adorantů a zastééců dělá až fyzicky nevolno. Žasne, kam jsme se to po 34 letech od sametové až dostali. A zde na blogu? Budou nás banovat a šikanovat za nějaké nedejbože vulgárnější slovíčko, nebo vžité ostřejší lidové rčení, a přitom k tomu co se dnes děje u nás děje mlčí, nebo horlivě přikyvují hlavou. Tak jako v dobách před 34 lety. Zase nás oblbují? Zase je jako tenkrát čtvrtvtina národa "pomýlenáa - pardon "dezorientována"? Anebo jsou ti, co tak rádi kritizují druhé za snítku v oku "břevno ve svém oku nevdí? Ale všeho do času, pravda se jako vždy vyjeví. "Lež má krátké nohy", daleko neujde"... A zrovna tak i pokrytectví těch, co žijí na výsluní - a jejich ctitelů. Snad do švestek - při nejhorším g do těch příštích. Díky paní Veroniko. Zdravím .

Také žasnu, kam jsme se 34 let od sametové až dostali - celá jedna třetina voličů dává svůj hlas hnutí ANO agenta Stb a oligarchy Andreje Babiše.

On Josef Kemr hrál v padesátých letech ve filmech plných komunistické propagandy - viz ty různé Dovolené s Andělem. A nevadilo mu hrát za komunistů v Národním divadle a televizních seriálech. Takže také dělal kariéru.

Nynější předseda Ústavního soudu Josef Baxa se stal v roce 1984 trestním soudcem okresního soudu Plzeň-město a roku 1988 se stal kandidátem na členství v KSČ - vstoupit už tam ale nestihl. Jeho kariéra se tedy podobá kariéře Roberta Fremra, jen je o několik let mladší.

Petr Pavel, Robert Fremr i Josef Baxa mají tedy dosti podobné osudy. V osmdesátých letech se zapletli s komunisty a po roce 1989 udělali kariéry.

Zajímalo by mě, jak se ten Kemrův citát slučuje s jeho účinkováním v družstevní agitce z období normalizace Chalupáři, kde měl "kládu" jako hrom. Ještě bych podotkl, že takoví naší velikáni, jako Antonín Holý, Jaroslav Heyrovský, Otto Vichterle a další, dělali kariéru také v období, kdy byl nepřítel v zemi.

"Žádný život není bez hrubky.", pisete sama ve svem profilu.

takze tak nejak...

Dlouhodobě si všímám toho, jak si lidé vytvořili ostrou dělící čáru mezi hříchy minulého režimu a vším tím, co a koho jsou schopni tolerovat a podporovat od té doby. Jako by nic špatného po roce 89 rozhodně nemohlo být tak špatné jako to minulé špatné . Ale lež je lží vždy, jako podvod zůstává podvodem, zločin zločinem. Arogance vrchnosti či domnělých elit je stále arogancí i bez rudých hvězd. Ostatně právě proto může demokracie snadno a relativně tiše degradovat až ke ztrátě sebe sama. Stačí jen trochu klimbat, mhouřit oči, odvracet je od příznaků a signálu vyzývajících k ostražitosti a spoře oděným či i zcela již nahým chválit jejich šat.

Kdy a kde jste si toho všiml. Že by jaksi později.A také dodnes chodíte uctívat listopad k pomníku ,,mrtvého studenta Šmída". Já tedy ne

Fremr, které ho jmenoval Petr Pavel, stejně jako Fenyk jmenovaný Milošem Zemanem se nikdy ústavními soudci státi neměli. Tečka.

Omluva. Ráno jsem objevila chybku v nadpisu (dvakrát nepřítel), umazala slovo v mobilu a něco se pokazilo. Mám tady na Sardinii problém se vstupem na blog, o víkendech. Za chvíli snad článek zase naskočí. O nic nepřijdete.